Přeskočit na obsah

    Sója: Zdroj kvalitních bílkovin a dalších benefitů

    Marek Petráček and Petr Böhm, jednatelé společnosti

    Fakta o sóje aneb co skutečně víme

    Jako společnost s dlouholetými zkušenostmi v oblasti výroby rostlinných produktů ze sóji se často setkáváme s otázkami a mýty kolem této luštěniny. Proto jsme připravili pod faktickým dohledem paní doktorky Ľuby Lapšanské, které tímto děkujeme, komplexní článek založený na aktuálních vědeckých poznatcích.

    Začněme tím, co sója není. Není to „hormonální bomba“ – izoflavony v sóje mají mnohonásobně slabší účinky než lidský estrogen. Není pravda, že způsobuje feminizaci u mužů – rozsáhlé studie to vyvrátily. A konečně, kvalitní sója nemusí být geneticky modifikovaná – existují certifikované bio varianty.

    Sója je naopak jeden z nejkompletnějších rostlinných zdrojů výživy s tisíciletou tradicí konzumace v asijských zemích, kde patří k základním potravinám populace s nejdelší střední délkou života na světě.

    Podívejme se na pár čísel

    Sója si vybudovala významnou pozici na světovém trhu především jako olejnina, součást krmných směsí a zásadní rostlinný zdroj bílkovin. Dlouhodobé vědecké výzkumy odhalují řadu dalších látek, které v tomto obsáhlém článku postupně představíme. Začneme přehlednou tabulkou nutričních hodnot, která vám ukáže, proč je sója tak výjimečná.

    Co všechno se skrývá ve 100 g sóji
    Kalorie (kcal)1 870 kJ / 446 kcal
    Tuky20 g
    Nasycené mastné kyseliny2,9 g
    Sacharidy30 g
    Z toho cukry7 g
    Bílkoviny36 g
    Vláknina9 g
    Cholesterol0 mg
    Sodík2 mg
    Draslík1 797 mg
    Vitamín C6 mg
    Vitamín B60,4 mg
    Hořčík280 mg
    Vápník277 mg
    Železo15,7 mg

    Bílkovinová bomba ze světa rostlin

    Bílkoviny jsou základem našeho těla – podílejí se na tvorbě kostí, svalů, orgánů, podporují imunitní systém a zajišťují transport živin a kyslíku. Z 20 známých aminokyselin si tělo dokáže vytvořit 11, zbylých 9, známých jako esenciální aminokyseliny, musíme získávat z potravy.

    Sója je výjimečná tím, že obsahuje všech 9 esenciálních aminokyselin. To z ní činí komplexní rostlinný zdroj bílkovin. Pro vyvážený jídelníček se doporučuje kombinovat sóju s dalšími rostlinnými bílkovinnými zdroji, jako jsou obiloviny a semena bohatá na methionin – aminokyselinu, která je v sóje zastoupena méně.

    💡 Věděli jste, že běžný dospělý člověk by měl denně konzumovat přibližně 0,8 g bílkovin na kilogram tělesné hmotnosti? Zařazením sóji do svého jídelníčku můžete tento příjem snadno pokrýt.

    Přirozená podpora pro zdravé srdce a vyvážený cholesterol

    Ne všechny tuky jsou si rovny, ale ty zdravé jsou základem správné výživy. Sója obsahuje přibližně 20 % tuku, přičemž pouze 15 % z něj tvoří nasycené tuky. Většinu tedy představují zdravější nenasycené tuky, které mohou pozitivně ovlivnit zdraví kardiovaskulárního systému.

    Prebiotická síla sóji: Výživa pro váš mikrobiom

    Možná vás překvapí, že sója obsahuje tři specifické cukry – stachyózu, verbaskózu a rafinózu. Tyto látky tělo nedokáže přímo strávit. Putují tak až do tlustého střeva, kde sice mohou u citlivějších jedinců vyvolat lehké nadýmání, ale především slouží jako kvalitní potrava pro prospěšné bifidobakterie. Konzumace sóji tedy může podpořit růst užitečných probiotických bakterií a omezit množství škodlivých mikroorganismů v trávicím traktu.

    Vláknina pro zdravé trávení

    Sója je skvělým zdrojem obou typů vlákniny – rozpustné i nerozpustné:

              • Rozpustná vláknina pomáhá snižovat hladinu cholesterolu a stabilizovat krevní cukr.
              • Nerozpustná vláknina zlepšuje trávení a předchází zácpě.

    💡 Tip: S obsahem kolem 9 g vlákniny na 100 g může sója významně přispět k doporučenému dennímu příjmu 25–30 g.

    Vitamíny a minerály v každém soustu

    Sójové boby jsou také bohatým zdrojem vitamínů a minerálů, včetně vápníku, železa, zinku, hořčíku, fosforu, draslíku a vitamínů skupiny B. Jejich zastoupení se liší podle způsobu zpracování. Například při výrobě tofu se často používají vápenaté soli, díky čemuž se z tofu stává bohatý rostlinný zdroj vápníku – ideální pro vegetariány i vegany.

    Další látky v sójových bobech

    Sója obsahuje řadu fytochemických látek jako jsou izoflavony, saponiny a fytosteroly. Bylo realizováno již mnoho studií na jejich vliv na lidské zdraví. Stále ovšem neexistuje definitivní studie, která by zcela potvrdila nebo vyvrátila všechny dosavadní poznatky. Některé výzkumy však naznačují, že tyto látky mohou mít antikarcinogenní účinky.
    Inhibitory proteázDříve byly inhibitory proteáz v sóje považovány za problematické kvůli možnému snížení stravitelnosti bílkovin, především trypsinu a chymotrypsinu. Současný výzkum naznačuje jejich ochranný efekt proti některým typům rakoviny. Tepelná úprava nebo fermentace navíc jejich množství snižuje a zlepšuje stravitelnost sójových bílkovin.
    FytátyFytáty mohou snižovat vstřebávání některých minerálů, zároveň však působí jako silné antioxidanty a mohou hrát ochrannou roli v organismu. Jsou běžné v potravinách bohatých na vlákninu, tedy v luštěninách, celozrnných produktech a ořeších.
    FytosterolyFytosteroly se strukturou podobají cholesterolu, ale v těle působí jinak. Procházejí trávicím systémem prakticky nezměněné až do tlustého střeva, kde se vážou na žlučové kyseliny, čímž přispívají ke zdravému fungování střevního mikrobiomu a podpoře metabolismu tuků.
    SaponinySaponiny jsou přírodní látky s výraznými antioxidačními vlastnostmi. Pomáhají chránit buňky před poškozením volnými radikály, které mohou přispívat k rozvoji různých onemocnění, včetně některých typů rakoviny.
    IsoflavonySója je bohatým zdrojem isoflavonů, látek strukturálně podobných lidskému estrogenu, avšak s podstatně slabšími účinky. Vědecké studie naznačují jejich potenciální přínosy:
    • zmírnění příznaků menopauzy,
    • možné snížení rizika některých druhů rakoviny,
    • podporu kognitivních funkcí.

    Navzdory některým kontroverzním tvrzením zůstává dlouhodobý vliv isoflavonů na lidské zdraví stále předmětem intenzivního vědeckého zkoumání.

    Sója – volba bez kompromisů

    Někdy je stejně důležité vědět, co potravina obsahuje, ale také co neobsahuje. U sóji jsou klíčové následující nutriční charakteristiky:

              • Žádný cholesterol a minimální obsah nasycených tuků,
              • Bez laktózy – perfektní volba pro všechny s intolerancí mléka.

    Závěrem: Sója – malý bob s velkým potenciálem

    Pravidelná konzumace sóji může přispět k prevenci několika závažných onemocnění díky bohatému obsahu bioaktivních látek, jako jsou isoflavony, vláknina a zdravé tuky. Vědecké studie naznačují potenciální přínosy zejména v těchto oblastech:

              • Kardiovaskulárního zdraví – prokázaná schopnost snižovat hladinu LDL cholesterolu a podporovat zdraví cévního systému,
              • Prevence některých typů rakoviny – díky izoflavonům, které mohou pomáhat regulovat hormonální rovnováhu.

    Díky kombinaci kvalitních bílkovin, vlákniny, zdravých tuků a bioaktivních látek je sója nutričně mimořádně hodnotná. Právem si proto podle nás zaslouží místo ve vyváženém jídelníčku – nejen jako alternativa, ale jako plnohodnotná součást moderní stravy.

    💡 Tip: Klíčem ke zdraví je pestrost – sója může být skvělým doplňkem stravy v podobě tofu, tempehu nebo rostlinné paštiky, ale nejlepších výsledků dosáhnete kombinací se širokým spektrem zdravých potravin.

    Zdroje:

    Hill, M. J. (1991). Bile acids and colorectal cancer: Hypothesis. European Journal of Cancer Prevention, 1 (Suppl 2), 69–73.
    National Research Council. (1989). Recommended dietary allowances (10th ed.). National Academy Press.
    Yazava, K., & Tamura, Z. (1982). Search for sugar sources for selective increase of bifidobacteria. Bifidobacteria and Microflora, 1, 39–44.
    Ohominami, H., Okuha, H., Yoshikawa, M., & Kitagawa, I. (1981). Effect of soysaponin on lipid metabolism. Proceedings of the Symposium on Wakan-Yaku, 14, 157–162.
    Tanizama, H., Sazuka, Y., Kitagawa, I., Yoshikawa, M., Hayashi, T., & Arichi, S. (1990). Inhibitory effect of soysaponins on the increase of lipid peroxide by adriamycin (ADR) in mice. Proceedings of the Symposium on Wakan-Yaku, 15, 119–123.

    Online zdroje:

    American Institute for Cancer Research (12/2024) – https://www.aicr.org/resources/blog/soy-and-cancer-myths-and-misconceptions/
    European Commission (4/2021) – https://knowledge4policy.ec.europa.eu/health-promotion-knowledge-gateway/dietary-protein-intake-adults-3_en
    Fit s rozumem (12/2022) – https://www.fitsrozumem.cz/vyziva/odbornice-na-vyzivu-vysvetluje-caste-myty-o-soji/13215?
    Informační centrum bezpečnosti potravin (3/2010) – https://bezpecnostpotravin.cz/soja-muze-pomoci-proti-recidive-rakoviny-prsu/
    Národní zdravotnický informační portál (6/2010) – https://www.nzip.cz/clanek/573-fytoestrogeny
    Národní zdravotnický informační portál – https://www.nzip.cz/rejstrikovy-pojem/5532
    National Library of Medicine (8/2022) – https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC9410752/#B109
    National Library of Medicine (9/2019) – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31278047/
    Prameny zdraví (2/2006) – https://www.magazinzdravi.cz/soja-vyznamne-chrani-pred-rakovinou
    Proveg (6/2020) – https://proveg.org/cz/novinky/vymytime-sojove-myty
    The American Cancer Society (3/2025) – https://www.cancer.org/cancer/latest-news/soy-and-cancer-risk-our-experts-advice.html
    The Nutrition Source (1/2022) – https://nutritionsource.hsph.harvard.edu/soy/
    U.S. Department of Agriculture (4/2018) – https://fdc.nal.usda.gov/food-details/174270/nutrients